Bude stačit, když se uvidíme jednou? Představme si terapii jednoho setkání.

Když se řekne psychoterapie, mnoho lidí si představí dlouhodobý proces. Pravidelná setkání každý týden, postupné otevírání náročných témat, návraty do minulosti a měsíce nebo roky práce na sobě.

Někdy to tak skutečně je. A někdy je to přesně to, co člověk potřebuje.

Jenže právě tato představa může lidi od terapie také odrazovat. Mnoho lidí nemá čas, finance nebo je odradí představa, že by se pustili do tak náročného procesu. A tak se může stát, že člověk, kterému by psychoterapie mohla pomoci, nakonec nepřijde vůbec.

Nejčastější počet terapeutických setkání, který lidé za svůj život absolvují, je nula. Spousta lidí by mohla z psychoterapie benefitovat, ale nikdy ji nevyhledá. Právě kvůli zmíněnému času, penězům, obavám, studu, dlouhým čekacím lhůtám nebo představě, že když jednou začnou, čeká je dlouhá cesta bez jasného konce.

A jaký je druhý nejčastější počet sezení? Jedno.

Když klient podruhé nepřijde

Terapeut si může nepokračování klienta vysvětlit různě. Možná jsme si nesedli. Možná klient nebyl na terapii připravený. Možná jsem mu nepomohla. Možná očekával něco jiného.

To všechno se samozřejmě stát může. Výzkumy ale ukazují ještě jednu možnost, na kterou se někdy zapomíná: klient už další setkání jednoduše nepotřeboval.

Psycholog Moshe Talmon si v 80. letech při práci v Kaiser Permanente Medical Center všiml, že bez ohledu na konkrétního terapeuta nebo jeho terapeutický přístup je nejčastější délka terapie právě jedno setkání.

Rozhodl se proto zjistit, co se s těmito klienty stalo.

Společně s nezávislým výzkumníkem kontaktoval 200 lidí, kteří absolvovali jedno sezení a dál v terapii nepokračovali. Celých 78 % z nich uvedlo, že jim jedno setkání stačilo a jejich situace se zlepšila nebo výrazně zlepšila. Pouze 10 % odpovědělo, že jim nevyhovoval terapeut nebo samotný způsob terapie.

To, že terapie skončila po prvním sezení automaticky neznamená, že selhala.

Opravdu se dá něco změnit během jedné návštěvy?

Člověka určitě napadne, "co se dá proboha vyřešit za jedno setkání?" Určitě ne všechno. Jedno sezení nevymaže traumatické zážitky, neopraví všechny vztahy ani nezmění celý život. Stejně tak není terapie jednoho setkání vhodná pro každého člověka a každou životní situaci.

Může ale pomoci něco pojmenovat. Uvidět problém z jiného úhlu. Uvědomit si vlastní zdroje a možnosti. Rozhodnout se, co udělám jako první. Získat naději, že se se situací dá něco dělat.

Někdy to stačí, aby se mohl člověk pohnout dál.

V pilotní studii Michaela Hoyta, Roberta Rosenbauma a Moshe Talmona uvedlo 58,6 % účastníků při následném hodnocení, že jediné terapeutické setkání naplnilo jejich potřeby.

Není to jen obyčejná první terapie

Terapie jednoho setkání ("single session") není klasická terapie, kterou terapeut po první hodině nečekaně ukončí se slovy: "Tak, a máme hotovo." Také nejde o osekanou nebo méně kvalitní variantu psychoterapie.

Je to specifický způsob práce, při kterém terapeut i klient od začátku počítají s tím, že právě toto setkání může být jejich jediné. Díky tomu společně pracují trochu jinak. Zajímavé je, že ve formátu single session mohou pracovat terapeuti napříč terapeutickými směry. Nejbližší je postmodernímu smýšlení, ale také tradičnější směry využívají tohoto formátu.

Na začátku se obvykle hledá konkrétní téma, kterému se klient chce věnovat. Neřeší se všechno, co v životě nefunguje. Společně se vybírá něco, co je pro klienta v danou chvíli důležité a zároveň je reálné se tomu během jednoho setkání věnovat.

Terapeut se více zaměřuje na klientovy silné stránky, zkušenosti, zdroje a na to, co už alespoň trochu funguje. Pomáhá mu hledat použitelný další krok, který může po setkání udělat.

.

Mindset, který mění způsob práce

Důležitou součástí terapie jednoho setkání je mindset terapeuta i klienta.

Pokud oba od začátku předpokládají, že mají před sebou mnoho dalších hodin, první setkání se snadno stane hlavně úvodem. Sbíráme informace, mapujeme historii, seznamujeme se a připravujeme půdu pro práci, která přijde někdy později.

V terapii jednoho setkání nemůžeme spoléhat na "později". Pracujeme s tím, co je tady a teď.

To neznamená spěchat nebo tlačit klienta k rychlému řešení. Znamená to dát jednomu setkání co největší možný význam. Naslouchat tomu, s čím klient přichází, společně stanovit dosažitelný cíl a hledat něco, co si může odnést do běžného života.

Třeba nový pohled, konkrétní rozhodnutí, otázku, ke které se bude vracet, větší důvěru ve vlastní schopnosti, nebo nasměrování s prvním krokem.

Právě očekávání, že změna může začít už během prvního setkání, ovlivňuje způsob, jakým terapeut otázky pokládá a jakým klient o své situaci přemýšlí. To, s čím počítáme, s tím taky hrajeme.

Pokud přijdete na terapii jednoho setkání ke mně, naše práce nemusí skončit zavřením dveří terapeutovny. Podle tématu, se kterým přicházíte, ode mě můžete dostat také doporučení, praktická cvičení, pracovní listy, audionahrávky, tipy na knihy, podcasty nebo další ověřené zdroje. Díky nim můžete v započaté práci pokračovat vlastním tempem, vracet se k tomu, co pro vás bylo během setkání důležité, a postupně nové poznatky přenášet do každodenního života.

Musí terapie opravdu skončit po jednom setkání?

Nemusí.

Terapie jednoho setkání neznamená, že klient už nikdy nesmí přijít. Neznamená ani to, že terapeut musí spolupráci ukončit, i když se během setkání ukáže, že by bylo vhodné pokračovat.

Jedno setkání je výchozí předpoklad, a ne zákaz další terapie.

Pokud se na konci společně domluvíme, že bude užitečné pokračovat, může se z jednoho setkání stát krátkodobější nebo dlouhodobější terapeutický proces. Klient se také může ozvat později, když se objeví nové téma nebo bude chtít na předchozí práci navázat.

Smyslem není klienta "odbavit" během jedné hodiny. Smyslem je nepovažovat automaticky dlouhodobou terapii za jedinou správnou cestu a vytěžit z minima maximum.

Pro koho může být terapie jednoho setkání vhodná?

Jedno setkání může být užitečné například tehdy, když:

• stojíte před konkrétním rozhodnutím,
• potřebujete získat odstup od určité situace,
• opakovaně se točíte v jednom problému,
• chcete si utřídit myšlenky,
• potřebujete podpořit před náročným rozhovorem nebo změnou,
• chcete získat nový pohled,
• máte konkrétní cíl a hledáte první krok,
• nejste si jistí, zda chcete vstoupit do dlouhodobé terapie,
• nebo potřebujete, aby s vámi někdo chvíli přemýšlel.

Není přitom nutné přijít s dokonale formulovaným problémem a přesným zadáním. Od toho jsme na setkání dva.

Na druhou stranu existují situace, kdy jedno sezení pravděpodobně stačit nebude. Může jít například o závažné psychické obtíže, akutní ohrožení, komplexní trauma nebo stav, který vyžaduje dlouhodobější a někdy také psychiatrickou péči.

I tehdy ale může mít první setkání svůj význam. Může pomoci zorientovat se v situaci a najít vhodnou formu další podpory.

Jedno setkání není zázrak

Je to způsob práce, který pracuje s předpokladem, že i jedno setkání může mít smysl.

Některé změny potřebují čas. Jiné potřebují bezpečný vztah, který se buduje postupně. A některé začnou jednou dobře položenou otázkou, novým pohledem nebo rozhodnutím udělat něco jinak.

Dlouhodobá terapie má své místo. Terapie jednoho setkání také.

Co říkají novější výzkumy?

Terapie jednoho setkání nestojí pouze na několika starších výzkumech.

V roce 2025 vyšel rozsáhlý přehled, který zahrnul 24 systematických přehledů a celkem 415 různých klinických studií jednorázových psychologických intervencí. Ve 20 z 24 přehledů byly nalezeny statisticky významné pozitivní účinky.

Když autoři spojili výsledky dvanácti přehledů, které umožňovaly statistické porovnání, zjistili významný pozitivní účinek jednorázových intervencí oproti kontrolním skupinám. Pozitivní výsledky se objevovaly například u úzkostných a depresivních obtíží, užívání návykových látek, problémového chování u dětí a dospívajících nebo u ochoty využít další odbornou péči.

Autoři zároveň upozorňují na metodologické limity dosavadních výzkumů. Výsledky se liší podle cílové skupiny, typu obtíží i podoby samotné intervence. Terapie jednoho setkání proto nemá nahradit dlouhodobou psychoterapii. Může ji ale vhodně doplnit a zpřístupnit pomoc lidem, kteří by se k jiné péči nedostali nebo by ji vůbec nevyhledali.

Je terapie jednoho setkání pro každého?

Samozřejmě není. Stejně jako téměř nic na světě ani terapie jednoho setkání není univerzálním rámcem, který bude vyhovovat všem lidem a všem situacím. Někomu může více vyhovovat dlouhodobá spolupráce, někdo potřebuje dostatek času k vybudování bezpečného vztahu s terapeutem a některá témata vyžadují hlubší a dlouhodobější péči.

Terapie jednoho setkání ale může být zajímavou alternativou. Nabízí možnost zaměřit se na jedno konkrétní téma, získat nový pohled a odnést si něco praktického bez toho, aby se člověk předem zavazoval k dlouhodobému procesu. Může tak přinést své ovoce za podstatně menší časovou i finanční investici.

Stejně tak, jako jakákoliv jiná forma terapie, je i single session procesem bez záruky. Záleží na vkladu terapeuta, ale ještě ve větší míře na vkladu klienta – opět, jako u jakéhokoliv jiného druhu terapie.

Zdroje:

[1] Talmon, M. (2012). When Less Is More: Lessons from 25 Years of Attempting to Maximize the Effect of Each (and Often Only) Therapeutic Encounter. Australian and New Zealand Journal of Family Therapy, 33(1), 6–14.
https://doi.org/10.1017/aft.2012.2

[2] Talmon, M. (1990). Single Session Therapy: Maximizing the Effect of the First (and Often Only) Therapeutic Encounter. Jossey-Bass.

[3] Hoyt, M. F., Rosenbaum, R. a Talmon, M. (1992). Planned Single-Session Therapy. In S. H. Budman, M. F. Hoyt a S. Friedman (Eds.), The First Session in Brief Therapy. Guilford Press. Výsledek studie shrnuje také odborný článek:
https://doi.org/10.3389/fpsyg.2021.748145

[4] Schleider, J. L. a kol. (2025). Single-Session Interventions for Mental Health Problems and Service Engagement: An Umbrella Review of Systematic Reviews and Meta-Analyses. Annual Review of Clinical Psychology.
https://doi.org/10.1146/annurev-clinpsy-081423-025033

[5] Kim, J. a kol. (2023). Effectiveness of Single-Session Therapy for Adult Common Mental Disorders: A Systematic Review. BMC Psychology, 11.
https://doi.org/10.1186/s40359-023-01410-0